Minimální záloha na zdravotní pojištění příští rok stoupne o 184 korun. Kdy přesně je potřeba novou výši zálohy hradit a jak se to má s platbou zdravotního pojištění při podnikání v rámci vedlejší činnosti? Poradíme.
Podíváme, o kolik se od ledna 2019 zvýší minimální záloha na zdravotní pojištění. Povinnost platit si zdravotní pojištění alespoň v minimální výši se týká každého živnostníka, který podniká v rámci hlavní činnosti. Nevyhne se jim ani podnikatel, který v minulém roce skončil ve ztrátě, nebo podnikatel začátečník. Naopak pro OSVČ, které podnikají v rámci vedlejší činnosti, povinnost hradit minimální zálohy neplatí.
Hlavní činnost. O 184 korun víc
Pro výpočet zálohy na zdravotní pojištění je rozhodující zisk, na který živnostník dosáhl v předchozím účetním období – předchozím kalendářním roce. Ze zisku se následně určí takzvaný vyměřovací základ: jako polovička zisku, tedy padesát procent příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Výdaje můžou OSVČ odečítat daňovou evidencí nebo paušálem – poradí náš článek:
Zároveň ovšem platí, že vyměřovací základ, ke kterému se živnostník dopočte, nemůže být nižší než stanovený vyměřovací základ. Ten se počítá jako polovička průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou pro daný rok vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2019 vychází vyměřovací základ na 16 349,50 korun měsíčně (letos dělá 14 989,50 korun měsíčně).
Minimální záloha na zdravotní pojištění se pak vypočte jako 13,5 procenta ze stanoveného vyměřovacího základu – pro příští rok jde tedy o 2208 korun. Letos se platí minimální záloha 2024 korun, živnostníci (pokud hradí pouze minimální zálohu) si tak na zdravotním pojištění připlatí 184 korun měsíčně, za rok celkem 2208 korun. Komu vyjde vyměřovací základ vyšší než stanovené minimum, odvede na zdravotní pojištění 13,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.
Nezapomeňte, že nová výše minimální zálohy se hradí od začátku roku (na rozdíl od pojištění sociálního). Záloha je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce: zálohu za leden je tedy potřeba odeslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději osmého února. Jestliže zdravotní pojišťovně platbu neodešlete (nebo pošlete nižší částku), začne vám naskakovat dluh, ke kterému navíc pojišťovna připočte penále: 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení.
Kdo už teď hradí víc než minimální zálohu (pro rok 2018 dělá 2024 korun), nemusí na začátku roku výši plateb nijak upravovat. Do podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu (odevzdává se obvykle počátkem května) se pro něj nic nemění.
Vedlejší činnost: Až po přehledu
Pro živnostníky podnikající v rámci vedlejší činnosti – při zaměstnání, v důchodu, při studiu, na mateřské, nebo během pobírání rodičovského příspěvku, minimální vyměřovací základ, a tím pádem ani minimální zálohy neplatí.
Kdo v rámci vedlejší činnosti podniká první rok, nemusí zálohy na zdravotní pojištění hradit vůbec. Zdravotní pojištění doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích – ten se obvykle podává měsíc po odevzdání daňového přiznání, tedy začátkem května. Zálohu pro další měsíce mu pak zdravotní pojišťovna vypočte podle skutečně dosaženého zisku. Výjimku mají zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti: zálohy na zdravotní pojištění se jich netýkají ani v dalších letech, pojistné vždy platí až po podání přehledu podle skutečně dosaženého zisku.
Pro hlavní i vedlejší činnosti pak platí: jestliže zálohy, které v daném roce odvedete, neodpovídají reálným ziskům, bude potřeba je po podání přehledu zdravotní pojišťovně doplatit. A naopak: kdo zaplatí víc, tomu zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí.